Pokud rodiče hledají pro své dítě prostředí, kde se bude rozvíjet nejen v hereckém projevu, ale i v osobnostním růstu, kritickém myšlení a kreativitě, pak by TALENT drama studio mohlo být skvělou volbou. Důvody, proč by to mohlo být vhodné: 
Individuální přístup – Erika Merjavá klade důraz na jedinečnost každého dítěte a nesnaží se je „zaškatulkovat“ do předem daných forem. Osobnostní rozvoj – Nejde jen o herecké dovednosti, ale o seberozvoj, práci se strachem, emocemi a komunikací. Inovativní metody – Pracuje s metodami DAMU (Dialogické jednání s vnitřním partnerem), což je hluboký psychosomatický přístup. Autorská tvorba – Děti se zapojují do tvorby vlastních textů a inscenací, což posiluje kreativitu i schopnost formulovat myšlenky. Podpora hodnotové orientace – Děti se učí pracovat s etickými a sociálními tématy a rozvíjet kritické myšlení. Přátelská atmosféra – Studio je postavené na komunitním duchu, kde se děti cítí bezpečně a mohou se vyjadřovat beze strachu z chyb. Pokud vaše dítě má zájem o dramatickou tvorbu, ale i hlubší sebepoznání, mohla by být tato volba velmi přínosná. Pokud by však hledalo spíše klasickou hereckou výuku se zaměřením na techniku a profesionální dril, možná by bylo vhodné zvážit jiné kurzy.
Nejsilnější dopad TALENT drama studia na děti je hluboce lidský a formující. Nejde jen o divadelní dovednosti – to nejcennější je, že děti zažívají, že mohou být přijímané přesně takové, jaké jsou. Není třeba výkonu, dokonalosti ani masky. Otevírá se prostor pro autenticitu, pro hru, pro tvořivost, pro radost i chybu. Děti se učí vnímat svět jako dobrodružství, kde fantazie není únik, ale nástroj porozumění. Divadlo je pro ně způsob, jak se setkat se sebou samými i s druhými. Skrze příběh a postavy objevují vlastní hlas, odvahu, citlivost, schopnost spolupracovat i odporovat.
Jedinečnost TALENT drama studia spočívá v tom, že tu nejde o výkon. Ale o proces. O vztah. O prostor, kde je bezpečné být křehký, smát se i selhat. Divadlo tu není cílem, ale prostředkem – k objevování radosti, hranic, odvahy i spolupráce. Je to místo, kde se děti (a často i dospělí) setkávají samy se sebou bez potřeby „něco dokazovat“. Místo, kde chyba není selháním, ale vstupem do dobrodružství. Kde se učíme slyšet, vidět, být vnímáni. Kde se důvěra a svoboda nevylučují s respektem a vedením. TALENT vytváří prostor, kde se může člověk zhluboka nadechnout. Kde se může smát, ztichnout, zažít nečekané, být sám sebou a zároveň součástí celku. A právě v tom je jeho síla a jedinečnost – hra jako podstata života. A co je krásné – vzniká tu komunita. Ne z povinnosti, ale z vnitřní potřeby být spolu.
Pedagog v TALENTu není autorita shora. Je to spoluhráč. Erika Merjavá to ztělesňuje – jako někdo, kdo miluje děti i tvorbu, kdo je s nimi v kontaktu, a zároveň nese prostor. A Jiří Ondra ji doplňuje svou schopností uchopit chaos a najít v něm rytmus a směr. Společně ukazují, že vedení může být laskavé, pevné i otevřené zároveň. Výjimečné je to, že se tu potkávají dva odlišné, ale krásně se doplňující přístupy. Erika Merjavá – zakladatelka, pedagožka, bytost, která vdechla studiu duši. Věří v sílu hry bez tlaku na výkon, v křehkost a radost. A Jiří Ondra – divadelní režisér, který do studia vnáší preciznost, jasnost, dramaturgickou hloubku. Jejich spolupráce vytváří pevný a zároveň hravý rámec, ve kterém děti i dospělí rostou. Jeden tvoří prostor, druhý strukturu. Jeden je dech, druhý tvar. A obojí je potřeba. Jako pedagogická dvojice můžou mít velmi silný dopad na mládež, protože se právě skvěle doplňují. Erika přináší hloubku, autenticitu a citlivý přístup, zatímco Jiří nabízí strukturu, techniku a analytické myšlení. Společně tak vytvářejí rovnováhu mezi volností a vedením, mezi hledáním pravdy a divadelní formou.
TALENT drama studio formuje děti citlivě, hluboce a svobodně. Není to jen divadelní kroužek. Je to prostor, kde se děti setkávají samy se sebou, s druhými, s radostí, nejistotou, chybou i objevem. Vychází z přesvědčení, že hra je základní způsob bytí ve světě – ne únik, ale hluboký kontakt se skutečností.
Jak konkrétně TDS formuje děti:
- Učí je, že mohou být samy sebou
Bez hodnocení. Bez tlaku na výkon. Děti si zkoušejí, jaké to je být jen tak – v pohybu, v hlasu, v mlčení, ve slově, ve vztahu. Jejich jedinečnost není tolerovaná – je vítaná.
- Chyba jako klíč
TDS staví na tom, že chyba není selhání, ale dar. Děti se učí, že když je něco jinak, než čekaly, je to příležitost objevit nové možnosti. Učí se důvěřovat nejistotě – a tím i samy sobě.
- Autenticita jako kořen růstu
Namísto vnějšího efektu se děti učí vycházet zevnitř. Hledají pravdivý prožitek, opravdové spojení. Tím se rozvíjí jejich sebevědomí, schopnost vnímat a vyjadřovat, co cítí, kdo jsou, co potřebují.
- Vzájemnost, společenství, důvěra
Ve skupině se rodí vztahy – děti se učí naslouchat, sdílet, spolupracovat, být oporou i zrcadlem. Nejde jen o jednotlivce, ale o vztahové pole, které má sílu.
- Práce s tělem a hlasem jako cesta domů
Děti skrze pohyb, hlas, rytmus a improvizaci objevují své tělo jako nástroj pravdivého vyjádření. Ne jako něco, co má vypadat dobře, ale jako místo, odkud se může vycházet.
- Hra jako způsob poznání i svobody
Ve hře je dovoleno všechno – být silný i slabý, smát se i bát, zkoušet a měnit. Hra je pro děti bezpečný prostor, kde mohou růst přirozeně, beze strachu z hodnocení.
„Dítě, které se směje, objevuje a tvoří – je dítě, které je živé.“
Že být sám sebou není slabost, ale síla. Že když se spojí hravost, odvaha a přijetí, vzniká prostor, kde se dá dýchat a tvořit. A že divadlo není o tom hrát, ale být.
