Perdu
Setmělo se
srdce bije
však tě láska nezabije
usmálo se
posadilo
na ramena nasadilo
čepku – a ty stojíš u okna a hledíš do dálky, za svým ztraceným štěstím
Je mi pondělí ráno,
ale mezi mými pysky
odkud vychází hlas
sejdeme se zas, zas
a znova – a ty stojíš u okna a hledíš do dálky, za svým ztraceným štěstím
Janek Poláček, 19 let
Skutečná rozpoložení
Četla jsi knížečku o víle a o šnečku,
Zvuky a zvyky nálady,
práhy mezi kolejemi poklady
Jsem zůstal na cestě dohady
A na pelesti postele porady
složil jsem únavě maso své pod hrady.
Je člověk špatný, když se projeví v barvách vzteku a vzdoru?
zdá se mi, že země kulatá je kupka zrady
líbí se těm krásným plným duším vady
nesličné ráno na smetišti hady
má rádo hřeben bez odvahy
Je špatně na smutek světa, reagovat vlastním smutkem?
Janek Poláček, 19 let
Pavučinka
Svět je plný krásy a je jí tolik
Že se ze mě stane alkoholik
Co se jí ve dne opíjí a v noci pláče
Že mu nezbylo na koláče
Svět je plný krásy
Dělené beze zbytku
Škoda že se nechce zdržet
Na horší časy
Hledám ji v ruinách
Kde nezůstal kámen na kameni
Už tu není. Už tu není ani…
Hledám ji ve tvém pohledu
Pavučinka natažená z tvých očí do mých
Nás omotává a utahuje
Nebo si z nás utahuje. Nevím. Možná to tak je.
Je to tak, že
Svět je plný krásy a je jí tolik
Že už střízliví ten můj alkoholik
Co ve dne pije vodu a v noci doufá
Že krása nebude tak skoupá
Hana Sršňová, 24 let
