Jakou cestou se vydáme? Nevím. Můžeme nad tím neustále přemítat, zkoumat všechny možnosti, radit se s každým, kdo by nás mohl popostrčit jedním nebo druhým směrem, v noci se budit s bušícím srdcem, které nám každým svým úderem odpočítává čas, který nám zbývá k rozhodování… Abychom se s jistotou rozhodli, museli bychom centimetr po centimetru projít každou ulici, pěšinu i stezku, zastavit se v každé slepé uličce a na rozcestí jít všemi směry. Teprve poté bychom se mohli vrátit na začátek cesty a sebevědomě se vydat tou trasou, která je pro nás nejlepší. Tolik času však nikdo z nás nemá. A tak nevíme. A je krásné nevědět, v tom je kouzlo cestování. Díky nevědění můžeme objevovat, překvapovat, divit se a být zvědaví. Pojďte s námi, čtenáři, putovat mezi odstavci po stránkách Dialogu. Jakou cestou se vydáme? Nevím. Jen doufám, že se rozhodneme správně.
Hana Sršňová (23 let)
