Jak ze sebe udělat židli
V průběhu jakéhokoliv asimilačního rituálu, kde se člověk má popsat nebo představit, si člověk říká: “Tak, a teď nevím co řeknu, jak se mám popsat jako jedno slovo, nedej bože nábytek.” Když se slovo posune k člověku vedle mě, a já jsem dosud strávil čas přemýšlením nad úkolem z chemie, pak si řeknu: “Teď už bych to měl rozmyslet.” Následně, když je řada na mě, řeknu: “židle,” a při tom předstírám, že jsem celou dobu přemýšlel nad nábytkem, co mě vystihuje, a že židle není přezdívka mého spolužáka, podle kterého jsem to vybral. Následně se lidi zasmějou a pak si uvědomím, že jim bylo úplně jedno, co řeknu. Stejně na to do zítřka zapomenou. Poté se ozve, že s nábytkem, co jsme si vybrali, máme pracovat. Prý se máme do toho vžít, ale… Pardon, ale já fakt nevím, jak ze sebe udělat židli…
Gabriel Hamrle (16 let)
